Chvilku to vypadalo, myslím tak posledních deset let, že svět se ubaví k smrti. Firmy na zážitky rostly jak houby po dešti, velké společnosti se předháněly v tom, jak své zaměstnance motivovat, aby je bavilo pracovat. A malí podnikatelé si stěžovali, že po třetí hodině odpoledne už ti mladí nechtějí nic dělat. Že prý potřebují mít víc volna na zábavu.
Stačilo doslova pár dnů a mnohé je jinak. Tisíce lidí teď sedí doma, firma zavřená, do hospod se nemůže, koncerty zrušeny, hrady, bazény, kina, divadla všechno zamčeno. Svět zábavy a pro mnohé i práce je jak hrad spící princezny. Jen na prince z pohádky mnozí nečekají. Víme, že pomoci si musíme sami a umíme to.
Co jsme při tom zjistili?
A tak jsme mnozí vlastně pokorně vytáhli staré šicí stroje a šijeme roušky. (Drobná odbočka: Někdy si s nadsázkou myslím, že jich jsou u nás plné sklady, ale nějaký chytrý psycholog vládě našeptal, že národu je třeba, aby něco smysluplného v téhle situaci dělal, aby lid neměl čas na blbosti).
A ti, co nešijí, tak vaří i druhým. Umělci zkouší on-line hrát, učitelé učit, psychologové naslouchat, manažeři řídit a zaměstnanci pracovat.
Učíme se, nejen nové věci, učíme se zpátky starou pravdu, že bez práce nejsou koláče. Zase jsme o ni začali mít trochu strach. Učíme se , že bez ní něco podstatného zmizí z našeho života. Znova zažíváme ten pocit, že smysluplnost práce je nejen v tom, že mě baví, ale že je užitečná i pro druhé, že v ní něco dokážu. Na sítích najdete například soustu stesků letošních maturantů, že o maturitu nechtějí přijít. Že k čemu je dostat známky vlastně zadarmo.
Chcete-li se tedy nechat touto mimořádnou situací inspirovat, můžete, zde je pár tipů:
Vytvořili jsme pro vás sérii on-line vzdělávacích a inspirujících příspěvků, které najdete v sekci
Buď zpět a FIT.
jednatel poradenské a vzdělávací společnosti Aperta, s.r.o