Existuje několikero dělení myšlení. Jeden z druhů, který mezi ně patří, je myšlení kritické, které je často v hledáčku zájmu při sestavování týmů předních manažerů. Při práci pro naše klienty a diagnostice zaměstnanců, kterou si u nás objednávají, se čím dál častěji setkáváme s požadavkem na ověření úrovně kritického myšlení. Co se tím vlastně myslí?
Dopředu uvádíme, že tento pojem není ještě v české odborné literatuře příliš hojně používán. Pro stručnou definici lze použít Velký psychologický slovník (Hartl & Hartlová, 2010, s. 325), který definuje kritické myšlení následovně:
„Myšlení kritické – critical thinking – myšlení charakteristické snahou dobrat se pravdy“.
Toto vysvětlení je v jistém smyslu velice výstižné, nicméně skutečně spíše slovníkové, a tak se u vymezení tohoto pojmu zastavíme.
Pokud se, speciálně na zahraničních univerzitách vyučuje o kritickém myšlení, obvykle tyto předměty nesou názvy velmi rozličné, jako například informal logic, practical logic, ordinary logic, informal reasoning, introduction to argument nebo critical thinking (Bickenbach & Davies, 1996). Spolu s uvedenými autory používáme sousloví vycházející z českého překladu výrazu critical thinking, případně critical reasoning, než těch která obsahují slovo logika, protože by snadno mohlo dojít k záměně s formální logikou. Ta bývá obvykle myšlena jako systém, věda o zákonech myšlenek, matematická logika či matematické uvažování. Často také bývá logické stavěno do kontrastu s charakteristikami jako emocionální či praktické. Někdy se dokonce stává, že v určitém pojetí se logické, racionální vymezuje proti vyjadřování emocí (Bickenbach & Davies, 1996). Stejní autoři však akcentují, že není možné oddělit rozum a citovost, protože emoce, stejně jako udává například Kahneman (2012), jsou součástí procesu uvažování (dále též např. Vágnerová, 2012). Emoce nejsou známkou iracionality. Je možné je v rámci diskuze nevyjadřovat, což ovšem neznamená, že by neexistovaly (Bickenbach & Davies, 1996). Z tohoto důvodu se vzdáváme používání například sousloví ne/formální logika.
Kritické myšlení se zabývá argumentací. Ta je pro kritické myšlení stěžejní z následujícího důvodu. Slovo „kritický“ často evokuje něco negativního, disponuje negativní konotací ve smyslu až přehnaně kritického či hledajícího závady. Přitom samo o sobě pochází z řeckého slova „krino“, jehož význam se překládá jako „rozhodnout“ nebo „posoudit“ – tento smysl je nám známý například ze sousloví „kritický (neboli rozhodující) okamžik“. Kritika v akademickém pojetí neznamená pouze orientaci na moment úsudku či rozhodnutí, nýbrž na celý proces ústící do takového rozhodnutí (Bickenbach & Davies, 1996).
Kritické myšlení je potom podle těchto autorů umění vyhodnocovat úsudky a rozhodnutí, které jsme učinili, tím, že se zblízka podíváme na proces, který vedl k těmto úsudkům a rozhodnutím. Nelze klást rovnítko mezi kritickým myšlením a věděním, co je pravda a co lež – osoba s dobrým kritickým myšlením není ten, kdo zná fakta jako encyklopedie. Být dobrý v kritickém myšlení znamená být dobrý v evaluaci toho, jak se došlo k danému úsudku a určení, zda je opodstatněný, či nikoliv (Bickenbach & Davies, 1996).
Jiný autorský kolektiv uvádí, že osoba, která kriticky myslí, je schopna nahlížet na nové poznatky z více perspektiv, usuzovat o věrohodnosti a hodnotě předložených informací, posoudit jejich význam a dopad pro své vlastní potřeby (Košťálová, Rutová, & Věříšová, 2007).
Kvalitní shrnutí pojmu kritického myšlení představuje metodický portál RVP.cz (2019):
„Kritické myšlení je, v nejobecnějším slova smyslu, pečlivé a uvážlivé rozhodování o tom, zda nějaké tvrzení s určitým stupněm jistoty přijmeme, odmítneme nebo se zřekneme úsudku. Kritické myšlení předpokládá porozumění informaci, uchopení myšlenky a její důsledné prozkoumání, její porovnání s jinými názory a s tím, co už o problému víme, a výsledné zaujetí stanoviska a zodpovědnosti za ně“.
Proč je kritické myšlení pokládané za důležité? V dnešní době lze jen těžko předvídat, jaké budou profesní nároky například na současné adolescenty. Informace mnohem dostupnější než kdykoliv v minulosti. Belz a Siegrist (2011) deklarují, že v povolání, respektive profesním životě bude vyžadován člověk se svou kognitivitou. Tou rozumí schopnost myslet a řešit problémy.
Podstatné jsou dvě schopnosti – schopnost efektivně se učit a schopnost myslet kriticky, neboli dokázat vyhledat a zvážit nová fakta a jednat v souladu s tím, k čemu kritickou analýzou došli (Košťálová, Rutová, & Věříšová, 2007).
Všechno, co bylo výše o kritickém myšlení napsáno, je podstatné především pro utváření vlastních stanovisek. Ta vzejdou z úvah a skepticismu, z porovnávání hypotéz a otevřeného uvážení protinázoru. Tento proces se dále odráží v životě jednotlivce, a to ať v profesní úrovni, osobním životě či při osvojování kompetencí během vzdělávání.
Čtenář Aperitivu si jistě dopřeje zamyšlení nad otázkou: Z jakého důvodu jsme článek o kritickém myšlení zařadili (ne náhodou) právě do vydání s tématem Hry a jakou pozoruje souvislost s dalšími články tohoto čísla?
Zdroje:
Belz, H., & Siegrist, M. (2011). Klíčové kompetence a jejich rozvíjení: východiska, metody, cvičení a hry (Vyd. 2). Praha: Portál.
Bickenbach, J. E., & Davies, J. M. (1996). Good reasons for better arguments: An introduction to the basic skills and values of critical thinking. Ontario: Broadview Press.
Hartl, P., & Hartlová, H. (2010). Velký psychologický slovník. Praha: Portál.
Kahneman, D. (2012). Myšlení: rychlé a pomalé. V Brně: Jan Melvil.
Košťálová, H., Rutová, N., & Veříšová, I. (2007). Příručka I – Co je kritické myšlení: (vymezení pojmu a rámce E – U – R) (z.s. Kritické myšlení). Praha.
Uplatňování kritického myšlení [Webová stránka]. Retrieved July 27, 2019, from https://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/119/UPLATNOVANI-KRITICKEHO-MYSLENI.html/
Vágnerová, M. (2012). Vývojová psychologie: dětství a dospívání (Vyd. 2., dopl. a přeprac). Praha: Karolinum.
Tento článek a mnohé další na téma Svět jako hra si můžete přečíst v Aperitivu podzim 2019/zima 2020
Alena Čechová
koučka, konzultantka a lektora v Aperta, s.r.o.
Na poli vědecké psychologické činnosti se několik let zabývám hledáním způsobů, jak prohlubovat a rozvíjet kritické myšlení především u adolescentů a mladých dospělých.
Aby náš web fungoval správně a byl pro vás co nejlepší, používáme cookies. Některé jsou nezbytné pro základní funkce, jiné nám pomáhají zlepšit váš zážitek (třeba tím, že si pamatují vaše nastavení nebo nám dávají anonymní statistiky o návštěvnosti).
Můžete si vybrat, které typy cookies nám dovolíte používat: