Přiznám se hned v úvodu: nejsem vášnivým cyklistou. Kolistika mě minula. A zálibu v dupání do pedálů a polykání kilometrů či mušek jsem dosud nenalezl. Při pohledu na karbonem vylehčený stroj se nevzruším, a i dojezdy elektrokol mě nechávají chladným. Emoce mi vyskočí snad jedině tehdy, když na svých turistických pochodech permanentně uskakuji do příkopů před zuřivými šlapaly. A i tehdy se snažím o shovívavost a chladný respekt. Co ale miluji, je hraní si se slovy, vymýšlení metafor a hledání různých souvislostí, které by nám mohly pomoci lépe pochopit svět a dění kolem. K tomu se výlety hodí náramně a cyklistika jako všudypřítomný fenomén ještě víc.
Mnoho lidí má rádo různé typologie a zřejmě ještě víc jízdu na kole. Co to spojit? I v podstatě obyčejný bicykl skýtá docela pěkný přehled o chování lidí. Takže 4 typy lidí podle cyklopsychologie:
Pan/Paní Pumpička
To jsou lidé s vášní, když něco dělají, tak pořádně. Dokáží strhnout svým zaujetím. Mám dojem, že jich ubývá. A to je průšvih. A některé se jen nafukují, ale ven nic nejde, případně jen zasmrádlý van. To je pak ještě větší p… Každopádně však s propíchlou duší nikam nedojedete. Týmy bez vášně a zápalu stagnují. Muži i ženy jsou bez vášně nudní. Běda nám, když se vydáme na náročný trek či projekt bez fungující Pumpičky.
Pan/Paní Tlumič
Skeptici a pragmatici. Někdy mají pifku na Pumpičky (a ony na ně), ale v zásadě se vzájemně potřebují. Skeptici jsou skvělí, když nás vracejí na zem, a špatní, když naše nadšení zašlapávají hluboko pod ní. Chce to balanc. Tlumič bohužel někdy praskne. Když takový prasklý tlumič máte v týmu, to pak, au, pěkně narážíte.
Pan/Paní Brzda
Hurá, ještě, že jsou. Zatímco Tlumič dává pozor na proces a umožňuje hladký průběh, takzvaně žehlí cestu. Brzda kvílí, když se blíží průšvih. Někdy jen trochu přibrzďuje, ale jsou situace, kdy je potřeba to zostra zašlápnout. Jsou lidi, vyloženě bez brzdy. Ti pak často končí bez hlavy. Brzda znamená i zastav, slez, rozhlédni se a odpočiň si. Blbé je, když se brzda zasekne a brzdí, i když to není třeba. Pak je nutné ji rozebrat, ale pozor, znovu složit. Že by koučink…?
Pan/Paní Zvoneček
To je hodně zajímavý typ. Zvoneček ledacos vyzvoní. Hlavně by měl zvonit: „Pozor tady to parádně jede a vy nepřekážejte.“ Vždy je v týmu potřeba někdo, kdo se stará o to, aby cesty byly umeteny a připraveny pro ty, kdo mají chuť, odvahu a vůli jet k cíli. Někdo, kdo dokáže dobře lobovat za dobrou věc a podporovat svým zvonivým „Jedeme“. Zvoneček je sympaťák, když není narcis, ale je ve službách cíle a cesty.
Tak vám moc přeju, aby vaše letní cesty vedly k zamýšleným cílům a potkávali jste jen samé dobré lidi, ať už v mimikry Pumpiček, Tlumičů, Brzd či Zvonečků. A kdyby ne, nakonec všechny 4 způsoby chování můžeme zkoušet každý z nás a určitě i další jiné.
Hezké léto.
Oldřich Kvasnička
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
