Roku 1991 v průzkumu Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity (FSS MU) 86% Čechů odpovědělo, že je pro ně v životě důležitá rodina. V roce 2017 bylo výsledné číslo stejné, také 86%. Důležitost rodiny je naší jednoznačnou, dlouhodobou prioritou.
Jeden z největších darů, který mohou dát rodiče svým dětem, je dobré vychování. Můžeme mít různé představy o tom, co se skrývá pod souslovím dobré vychování. I náš pohled se může v čase měnit a přehodnocujeme, zda jsme našemu dítěti dali dobré základy do života. Vliv na to má i cesta, která k dobrému vychování vede. A ta se hodně proměnila.
V minulosti byly děti vychovávany rodiči zapojováním do práce. Od poměrně útlého věku dostávaly na starost, dnes bychom řekli, že na ně rodiče delegovali, péči o zvířata, domácí práce, sourozence, trhání ovoce, pomáhání na poli… Práce byla součástí rodiny a nešlo jen o tu, kterou někdo platil. Doma bylo stále co dělat. A pokud vyšel čas na hru, byla s vrstevníky či samostatně. Vývoj civilizace přinesl významné změny. Zmíním dvě z nich. Práce doma výrazně ubylo, starost o zvířata je většinou hobby, pokud vůbec v domácnosti jsou. V mnoha rodinách jsou jedináčci, hodně toho zastane automatická pračka, nakoupené polotovary nebo kuchyňský robot. Přírodu studujeme v ekofarmách. Domů se chodí primárně odpočívat nebo si užívat zálib, nechceme v klasickém slova smyslu pracovat. Také proto měla kam placená práce expandovat a může na sebe brát i podobu home office. Vychovávat děti prací přestalo být v rámci domácnosti běžné. A tak se výchovným procesem stala hra i ve formě sportu a sbírání zážitků. Rodiče si s dětmi hrají a stávají se tak animátory, kteří přicházejí s neustále novými podněty. A běda jim, jak budou hry nudné. I toto je důvod, proč na nás vzrostly nároky v oblasti kreativity a zábavnosti. Partner, který není dost zábavný, je v současnosti málo atraktivní. Naštěstí i tentokrát mohou rodiče delegovat. Na animátory v kroužcích, příměstských táborech, počítačové hry, internetovou či televizní zábavu.
Nepřekvapí, že děti vyrostlé na hře, totéž očekávají i od skutečného zaměstnání. Práce mě musí bavit. Nadřízený pokračující v práci rodiče či učitele/vychovatele, mě musí atraktivně motivovat. Vznikl na tom i samostatný motivační obor, tzv. gamifikace. Práce jako podmínka přežití už leckde neplatí. I bez práce jsou koláče. Chceme, aby časový podíl práce v našich životech klesal. Podle již zmíněného průzkumu v úvodu, považovalo v roce 1991 práci za v životě důležitou 59% Čechů, v roce 2017 se tento počet snížil na 51%. Naopak vzrostl význam volného času z 22% (1991) na 39% (2017).
Kam bude tento vývoj směřovat dále? Názory futurologů jsou pestré. Někteří hovoří o katastrofách, které lidstvo vrátí opět k nutnosti usilovně pracovat, aby přežilo. Jiní se hrozí ještě většího ústupu práce ze života člověka, neboť ho nahradí roboti či jejich příbuzní. Dalším ze scénářů je hledání paralel se zaniklými civilizacemi, jejichž konec způsobil přílišný blahobyt. Nepovede inflace hravosti a zábavnosti ke ztrátě její atraktivity?
Myslím si, že tam, kde se práce jako nástroj výchovy vytratila, je potřeba ji znovu vrátit. Děti by měly mít v domácnosti na starosti, přiměřeně věku, své oblasti. Od šesti let je k tomu ideální doba. Pomůže to představit práci jako něco samozřejmého. Něco, k čemu mě ti druzí nemají povinnost motivovat zábavností či kapesným. Znamená to, že rodiče na svém příkladu ukazují práci jako něco běžného. Pokud je nebaví práce placená, a podle některých průzkumů dvě třetiny Čechů to chodí do práce vydržet, měli by vést děti k práci v domácnosti a sami jít příkladem. Zda to bude na zahradě nebo při úklidu je celkem jedno.
P.S.:
Nahrazování práce zábavou platí jen pro vyspělé země a ještě ne pro všechny rodiny. Menšina lidí na zeměkouli takový život žije. Jak konstatuje jedna známá metafora. Třetina lidí na Zemi neví, zda bude mít co jíst, třetina nepřesáhne ve svém životě majetkově hodnotu motocyklu a nejbohatší třetina řeší, že není dost šťastná.
Tento článek a mnohé další na téma Dávat a brát si můžete přečíst v Aperitivu zima 2019
Michal Knězů Mrvka
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
Jsem otec, který hledá způsoby, jak ještě více své děti zapojit do domácích prací. Je to jedna z mých výchovných priorit.
