Asi jen těžko budeme hledat rodiče, který by nechtěl své děti připravit na život. Děláme to různě, zahrnujeme je objetími či jimi ze stejných důvodů šetříme, posíláme je do lesních školek, škol s nadstandardní výukou jazyků, na skautské výpravy, na aikido. Učíme je kritickému myšlení, finanční gramotnosti, zacházení s nožem, jehlou a nití, počítačem. Vyprávíme jim příběhy a pohádky, ve kterých se slabí vzchopí a dobro zvítězí nad zlem (ano, zlo v nich nápadně připomíná ústrky a útrapy, které naše děti zažívají a polepšení hrdinové mívají často jejich rysy).
V každé pořádné pohádce rodiče, před tím, než své děti pošlou do velkého světa plného nástrah a zkoušek (nebo jiná dobrá osoba pro změnu hned za první zatáčkou na cestě z rodné vsi), podarují je několika, na první pohled obyčejnými předměty, které mají jistou, zatím však ještě utajenou kouzelnou moc a bez nichž by ve světě jen těžko uspěly.
Které tři kouzelné věci můžeme naše děti v době koronavirové krize naučit a co se jim pak v životě rozhodně šikne?
Strach je věc přirozená a ochromující, předávající žezlo rozumu do rukou emocím. V době krize je nám paralýza málo platná. Respekt to je věc jiná, respekt nám říká: Aha, je tady hrozba, není radno ji podcenit a není účelné se z ní hroutit. Respekt zachovává klidnou mysl, rozvahu a zdravý selský rozum, dovolí nám posilovat tělo i ducha, vzít do svých rukou, co je mnou ovlivnitelné a neřešit to, co je v rukách osudu.
Součástí respektu je i to, že situaci přijmu. Ano jsem živý organismus, součást přírody, vyššího plánu, ačkoliv se ještě včera zdálo, že řídím vesmír prostřednictvím svého Iphonu.
Každopádně neuškodí se na boj s drakem pořádně připravit, nabrousit zbraně, vyladit formu, nepodcenit příjem vitamínů a dostatečný spánek. Sníst hodně vtipné kaše, získávat informace z několika důvěryhodných zdrojů a přemýšlet o způsobu prezentace některých faktů.
Možná to nebude znít populárně, ale současná izolace nám dává spoustu času a energie, kterou jsme jinak spotřebovávali na návštěvu kin a restaurací, koncertů, nakupování, výletování. Teď je možné ji využít jinak. Zůstat se sebou samým, věnovat se obyčejnému životu, obyčejným činnostem a usebrání. A nebude trvat dlouho a dojde i na přemýšlení o tom, jaký život žiju a s kým. Jaký smysl má mé konání, komu je ku prospěchu. Začínají se více odkrývat způsoby a důvody. V současné situaci se jen obtížně přehlížejí některé dysfunkce a schovávají zřejmé fakty, jsme jim víc než blízko. Žít v pravdě a upřímnosti k sobě samému to je dar k nezaplacení. Až naše nedobrovolná izolace skončí, pojďme se vyhnout normalizaci a věnovat se optimalizaci, pojďme věci posunout a změnit. Dělat je jinak, lépe a s plným vědomým. Času na přípravu upgradu svých životů teď máme dost.
Ten poslední a zásadní dar je ukázat dětem, že ty dva předchozí dokážeme sami správně využít. Měly by nás vidět vyrovnané, schopné se situaci přizpůsobit a vzít svůj osud pevně do svých rukou častěji než nadávat na okolní svět či plakat nad svým neštěstím. Pak teprve mohou vyrůst v samostatné, rozumné, citlivé a odvážné osobnosti, které se tomu drakovi postaví ještě o kapku odvážněji, důvtipněji a účiněji než jejich rodiče.
Vytvořili jsme pro vás sérii on-line vzdělávacích a inspirujících příspěvků, které najdete v sekci
Buď zpět a FIT.
lektorka, konzultantka a koučka v Aperta, s.r.o