Léto je v plném proudu. Všude kolem nás se plánují dovolené, rodinné pobyty, pobyty u moře, kempy… A já? Já si uprostřed prázdnin, kdy mám dny s dětmi naplánované už dlouho dopředu, najednou balím malý batoh a vyrážím sama. Na dva, maximálně tři dny. Někdy do přírody, jindy do města, kde jsem ještě nebyla. Možná to zní zvláštně, ale tyhle krátké „sólo tripy“ se staly mojí malou tradicí. A co víc – mojí záchranou.
Jsem mimo jiné i máma… Moje dny jsou plné organizace, práce, domácnosti a samozřejmě mateřství. Během roku není moc prostoru jen tak „zmizet“. Ale pak přijde léto–a s ním něco, o čem se moc nemluví. Děti jedou k tátovi. A najednou je doma ticho. Žádné ranní vstávání, žádné věčné „mamííí“, žádné spěchání do školy nebo do kroužků.
A to ticho je… zvláštní. Na jednu stranu úleva, na druhou stranu prázdno. Ne vždy jednoduché. Ale naučila jsem se ho brát jako příležitost. Ne k velkým výkonům, ale k návratu k sobě.
Po přečtení knížky Kavárna v Kodani a shlédnutí detektivky Most mi město Kodaň dlouho ležela v hlavě. A tak letos byla volba místa na návrat k sobě jasná. Musím uznat, že jsem se trefila. Klid, bezpečí, milí lidé, všudypřítomná kola a parky, kde si člověk může jen tak sednout a dívat se kolem. Žádné „musím vidět všechno“. Jen jsem chodila po městě, pila kávu v přístavu, seděla v kavárně, běhala po pláži, a konečně dočetla knížku, která mi už dlouho ležela na nočním stolku. A hlavně – nemusela jsem vůbec nic.
Tyhle krátké výlety nejsou o tom, že bych se chtěla vytratit z reality. Právě naopak. Jsou to chvíle, kdy se můžu znovu nadechnout. Kdy si připomenu, že jsem pořád i žena. Nejen máma, pracovnice, kuchařka a plánovačka života.
A víte co? Takový výlet nemusíte podniknout jen jako máma, ani jako samoživitelka. Někdy prostě člověk potřebuje ticho. A trochu změny. I když nemáte děti, starosti nebo každodenní šrumec – duše si někdy říká o pauzu. Ne vždy to jde, ale když ano, stojí to za to.
Nejsou drahé. Nejsou složité. Není to luxus. Je to vědomé rozhodnutí věnovat si čas. A víte co? Vracím se domů jiná. Klidnější. Laskavější. Míň unavená ze světa.
Takže pokud vás někdy přepadne ten zvláštní letní smutek, když jsou děti pryč – nebo jen touha na chvíli být sama – nejste v tom samy. A možná právě tehdy je ten správný čas zabalit si malý batoh a na chvíli vypadnout. I kdyby jen na jednu noc. Ne protože musíte, ale protože můžete.
Tereza Foltová
Obchodní koordinátorka v Aperta, s.r.o.
