5 hřebíků do rakve lektora, které vám na školení nepomůžou (a lektor vám to nikdy nepřizná)
Školení může být skvělou příležitostí k růstu, inspiraci i sdílení zkušeností. Jenže občas se nám – často úplně nevědomě – podaří shodit atmosféru i energii, se kterou lektor přišel.
Nejsou to velké průšvihy, spíš drobnosti, které však dokážou lektora tiše dorazit.
Pojďme si otevřeně říct, co lektora potají ničí. Nevidíte ho křičet ani se hroutit, ale uvnitř prožívá menší muka, když… No, podíváme se na to pěkně postupně – s úsměvem a nadhledem. Níže je popsáno pět hřebíků do rakve lektora.
„Sedím co nejdál, hlavně nebýt blízko…“
Zadní řada neboli co největší vzdálenost = bezpečná zóna. Ale víte co? Lektor miluje, když ho někdo vidí. Sedět úplně vzadu a tvářit se neutrálně = atmosféra připomíná halloweenský dům. Vy hrajete roli ducha, on roli herce bez diváků. Malý tip: zkusit se trochu přiblížit ne proto, že byste museli mluvit, ale proto, že tam prostě jste více přítomní. Může to být fajn – a lektor se bude radovat, že vás vidí!
„Telefon a počítač jsou moje ochranné brnění“
Blikající notifikace = tajný kód „nechci tu být“. Lektor se tváří, že to nevidí, ale tajně si říká, že je to jako zpívat karaoke do prázdné místnosti. Pokud to chcete změnit: odložte telefon a sledujte dění – můžete zjistit, že svět se nezboří.
„No jo, vy u nás nebyli, tak nevíte…“
Lektor přijde s nápadem, příkladem, nebo tipem a vy už víte, že to všechno „u vás doma nebo ve firmě“ funguje úplně jinak. Skvělá zpráva: lektor si v tu chvíli připadá jako zbytečný. Extra body, pokud to řeknete s lehkým úsměvem a mávnutím ruky – trochu humoru zachrání situaci. Zkusme dávat novinkám šanci. Místo „To u nás nejde“ zkuste „Jak by to šlo?“ – i malá změna v tónu dělá velký rozdíl.
„Já už jsem takovej, a jinej nebudu…“
Tvrdohlavost a odmítání nových zkušeností je klasika. „To je moje povaha“ slyší lektor poměrně často. Školení je ale bezpečné místo, kde můžete zkusit být někdo úplně jiný – třeba superhrdina u kulatého stolu, který diskutuje, zkouší nové věci a objevuje, co mu opravdu sedí. Tip: dovolte si experiment. I kdyby jen na pár minut.
„Bylo to hezký…“ (nekonkrétní zpětná vazba)
Tahle věta je jako dezert bez chuti. „Hezký“ zní mile, ale nikomu neříká nic konkrétního. Lektor přemýšlí: „To je hezké… ale co z toho mám vyvodit?“ Pokud chcete pomoci, dejte malý detail, konkrétní postřeh nebo jeden malý tip – věřte, že lektor bude nadšený.
Školení je o učení, zkoušení a společném smíchu. Malé hřebíky do rakve si nechme na jinou příležitost – sem si přineste otevřenou mysl, úsměv a chuť objevovat nové věci. A věřte, že i lektor se bude cítit mnohem lépe – a možná se spolu zasmějete víc, než čekáte! Každý lektor má jiný styl, ale jedno mají společné – vděčnost za účastníky, kteří jsou opravdu přítomní.
Nemusíte být nejhlasitější, nejaktivnější ani nejvtipnější. Stačí být otevřený, zvědavý a ochotný si něco odnést.
A pak už nezůstane ani jeden hřebík, který byste mohli zatlouct 😊.
Eliška Špotová Kahudovákoučka, lektorka a konzultantka v Aperta, s.r.o
Abychom společně nezatloukali hřebíky, přijďte na můj kurz EMPATIE A ETIKA NA PRACOVIŠTI.
