Vzdělávání o umělé inteligenci (AI) už dávno není jen o tom, co to vlastně je a kde si můžeme najít nejnovější chatboty. Smyslem je něco mnohem hlubšího – změna myšlení.

Když se potýkáte s nějakou prací, zkuste si položit otázku: „Neexistuje na tohle nějaký AI nástroj, který bych mohl použít?“ A ano, někdy zjistíte, že ne. Žádný zázračný nástroj není k mání a vy skončíte tam, kde jste začali. Ale to nevadí. Protože jindy najdete přesně to, co potřebujete, a výsledek vám ušetří tolik času, až se budete sami divit.

A i když to tak vypadá, celý princip není vlastně nic nového. Kdysi jsme se naučili používat počítače, pak chytré telefony a naopak před nimi třeba televize. Všechny tyto technologické posuny nám přinesly výhody, jakmile jsme se jim přizpůsobili. Adaptovali jsme se na ně.

Pamatujete si ještě, jak revoluční bylo přepínání kanálů na dálku? A teď? Kdo by si dnes dokázal představit vstávat z gauče kvůli přepnutí programu? Stejné to bude i s AI. Není to o tom, stát se odborníkem na všechny detaily – to už snad ani není možné. Jde ale o to si osvojit myšlení, že možná existuje nástroj, který nám může nějakou práci usnadnit. A o to šlo vždy. AI nás k tomu jen opět více přiblížilo.

A podobný záměr měla i naše konference. Cílem je snaha udržet naši mysl flexibilní. Abychom se inspirovali a při každém dalším úkolu sami sebe zeptali: „Nejde to udělat i jinak? Lépe nebo jednodušeji?“ Proto, až budete příště v práci řešit nějakou výzvu, nebojte se zapnout svého vnitřního „inovátora“ a hledat nové způsoby. Zkoumejte, hledejte, přemýšlejte jinak. Občas to bude slepá ulička. Ale jiné případy vám ten čas, co jste ztratili, bohatě vrátí úspěchem.
A navíc tím trénujete svou flexibilní mysl. Přeci jen, kdo ví, co nás čeká třeba za dalších deset let a na co všechno si ještě budeme muset zvykat.