Psychopat vs sociopat

Psychopat vs sociopat

Rozdíl mezi těmito dvěma poruchami osobnosti nebývá vždy přesně ohraničený. Jeden z největších odborníků na psychopatii, uznávaný kanadský psychiatr Robert D. Hare (knihy: mimo jiné Hadi v oblecích a Bez svědomí) píše, že i odborníci přesně nerozlišují.  A výraz „sociopat“ či „psychopat“ často odráží jejich „světonázor“ Ti, kteří věří na převažující vrozené vlivy ve vzniku poruchy – říkají psychopat, ti, kteří se spíše přiklánějí k vlivu výchovy či kultury – užívají sociopat.  Já se budu držet faktu, že oba pojmy spadají pod širší kategorii antisociálních poruch osobnosti (ASPD) a že přeci jenom mezi oběma najdeme zásadní rozdíly jak v chování, tak v prožívání emocí. Výčet, který uvedu, není samozřejmě konečný a vyčerpávající. Slouží k první rychlé orientaci. I ta se může hodit, setkáte-li se v životě, v práci, v politice s jedním, nebo s druhým.

Chování a impulzivita

Psychopati: Jsou spíše chladnokrevní, plánující a obratně manipulativní. Nejednají tolik impulzivně, ale promýšlejí své činy dopředu. Jsou málo čitelní. Často na nás působí odtažitě a chladně.

Sociopati: Jsou naopak spíše impulzivní, výbušní.  Hůře kontrolují své chování. Často jednají rychle, bez přemýšlení o důsledcích. Výsledky chtějí hned, a proto ztrácí kontrolu a dělají chyby.

Emoce a empatie

Psychopati: Mají nedostatek emocionální hloubky a soucitné empatie. Jejich reakce na emoce druhých (strach, radost, lítost) jsou plošné nebo nepřítomné.  Jsou-li chytří, dokáží emoce napodobovat, ale necítí je doopravdy. Pozor, mají racionální empatii – pokud škodí, vědí, co dělají, ale je jim to jedno. Mají sklon vnímat druhé jako objekty.

Sociopati: Mají omezenou, ale přítomnou emoční reakci. Je na nich prostě vidět vztek, strach… A to i ve velmi vypjaté podobě.  Ovšem v projevech jsou dost nepředvídatelní a nečitelní. Pokud je „dobrá konstelace“ (ale jaká to je???), dokáží jednat i ve prospěch druhého (soucitná empatie). Dokáží, i když omezeně, druhé vnímat jako subjekty.

Sociální vztahy a manipulace

Psychopati: Umí být charismatičtí, umí se dobře maskovat a manipulovat druhými. Mohou žít „normální“ rodinný, pracovní život, ale pod povrchem mohou být velmi nebezpeční. Zvládají přečíst situaci a přizpůsobit se. Díky časté absenci strachu umí jít do rizika, nebojí se.

Sociopati: Také charisma – často to „prvodojmové“.  V zásadě totiž mají těžké problémy s navazováním soukromých i pracovních vztahů a s jejich udržením. Může za to jejich vysoká konfliktnost, velmi častá touha se předvádět a sebezaměřenost. Moc nečtou situaci, mají sklon přehnaně veřejně riskovat a hnát hodně věcí do ektrému.  Baví se sami sebou i nejistotou druhých.

Kriminalita

Psychopati: Spíše promyšlené, chladnokrevné zločiny. Umí se z nich dostat a nesesypat se, když se jim nedaří, nebo jsou odhaleni. Jsou mezi nimi jak úspěšní podvodníci, tak sérioví vrazi.

Sociopati: Často páchají násilné a impulzivní činy. Policii jsou proto snáze odhaleni.

Shrnutí: Kdo je víc nebezpečný?

Oba typy, rozhodně nic moc. Obecně se má ale za to, že nebezpečnější jsou psychopaté, zvláště, jsou-li i dostatečně inteligentní. Jsou ve svém protispolečenském chování strategičtější, umí se maskovat, vyčkávat a připravovat se.

Sociopati, i když jsou více nepředvídatelní a jejich chování i činy jsou hodně vypjaté, přesto dokáží žít ve jménu nějaké své „morálky“, či světonázoru“. I proto je častěji než psychopaty, najdeme v čele různých sekt, hnutí, politických stran, kde plní roli guru, maskota, šamana…  Většinou jim nevadí, když se o nich ví.  A i proto jdou snadněji demaskovat. Bohužel strhnutí masky je pro jejich následovníky a vyznavače málo.  Jejich chování tak bývá pro jejich „vyznavače“ devastující.