Rozhodování – i tak by se dal pojmout výstup z exkurzu do laboratoře behaviorálních studií, který jsme s týmem Aperty podnikli 9.7. 2025. Více zde (a opravdu se podívejte, takto nás neznáte).
Behaviorální ekonomie (dále jen BE) je úžasně zajímavý obor. Zkoumá motivy a příčiny lidského rozhodování. Na rozdíl od klasických ekonomických teorií, které předpokládají, že člověk se rozhoduje racionálně, behaviorální ekonomové zasazují rozhodování víc do celého příběhu, počítají s emocemi, zkresleními, místem, někteří i s tělem. Jsou fascinováni výzkumem, pokusy, testy, biofeedbackem. Popíšu aspoň tři jevy, inspirované BE, které jsem se naučil brát v potaz, když se o něčem rozhoduji.
3 jevy inspirované BE
Mental accounting (Richard Thaler, Nobelova cena 2017)
Máme tendenci si ve vztazích nevědomě tvořit mentální účty a podle nich se pak navzdory racionalitě chovat. Mentální účty zakládáme nejvíc kolem peněz, péče o druhé, vložené energie.
Příklad v práci i manželství: Po náročném dni si vytvořím mentální účet zaslouženého volna. Už jsem udělal dost, mám nárok na odpočinek, často v rozporu s racionalitou nutnosti ještě dále pokračovat, nebo se rychle přenastavit na nové skutečnosti. Vzniká vnitřní skrytý konflikt, kdy jeden vnímá, že druhý (druzí) málo přispívají do společného konta práce. Mental accountinng je neviditelný o to více třaskavý. Je proto potřeba spolu o svých očekáváních mluvit!!!!
Hyperobolické diskontování
Tenhle jev doslova „miluji“, neboť ho vidím všude. Bohužel. Máme tendenci podceňovat dlouhodobé náklady a přeceňovat krátkodobé emoce. Například v práci upřednostňujeme lehčí a kratší úkoly nad těžšími, složitějšími, delšími a po pravdě často důležitějšími úkoly. Vzpomínám na jeden příběh ze soukromí. Kdysi si naši přátelé, tenkrát bezdětní, pořídili pejska. (Vždyť je to tak krásné roztomilé a úžasné štěňátko.) Naše otázky na budoucnost, jak to budou dělat, až budou mít dvě děti v bytě bez zahrady, co až s dětmi budou chtít jezdit na dovolenou k moři, do zábavních parků apod., vnímali jako otravné a rýpavé. Děti se narodily a pejsek musel z domu. Prostě to nedávali, navíc rasa, kterou pořídili, byla sice velmi úžasná a tehdy moderní, nicméně cizími lidmi nezvladatelná.
Anchoring
Neboli první informace nastavuje očekávání. Neplést si s prvním dojmem. Rozdíl mezi oběma jevy je především v typu vstupu. Zatímco u prvního dojmu jde o řeč těla, zjev a způsob komunikace, u anchoringu jde o konkrétní informace, velmi často jsou to čísla, věk, počet apod. Proto ve školeních říkám manažerům: Když řeknete: „Potřebuji s vámi 5 minut mluvit.“ a přesáhnete čas, nastavujete si druhého do nepřátelské polohy. Když začnete prezentaci větou: „Omlouvám se, že vás zdržuji od vaší práce“, nastavujete si lidi do hodně vysokého očekávání k vám a obsahu, který budete sdělovat. Nebo váš podřízený či celý tým dosáhl výrazného úspěchu. Tato „kotva“ se s ním/nimi už potáhne a nadřízení často pak přehlížejí nedostatky a chyby, které v dalších letech zaměstnanec nebo tým třeba i dělají. V mysli manažera jsou to stále ti nejlepší.
Uvedl jsem jen tři typické jevy z behaviorální ekonomie. Ve svém životě se snažím tyto i další využívat a přemýšlet, zda své rozhodování nezakresluji natolik, že výsledek nebude úspěšný. Pokud i vy se chcete zlepšit, můžete si dávat pozor také, můžete si o behaviorální ekonomii něco přečíst, nebo si objednat do firmy kurz či workshop, kde se těmto a dalším jevům prakticky věnuji a učím dělat účastníky rozhodování vědoměji.
Mějte se fajn, pěkné léto a v něm i dalším života běhu dobrá rozhodnutí.
Oldřich Kvasnička
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
Objednejte si vzdělávací program MENTÁLNÍ MODELY A FLEXIBILNÍ MYŠLENÍ
