Začnu pokusem, který se odehrál na Virginia Commonwealth University. Šlo v něm o zodpovězení otázky, zda pozitivní zprávy o schopnostech studentů zlepší jejich výsledky u zkoušek. 
Jedna skupina studentů dostávala od svých profesorů každý týden pozitivní vzkaz, druhá neutrální. Jak asi dopadli zástupci obou skupin u zkoušek ? Vy, co věříte na pozitivní motivování, budete zklamání. První skupina dosáhla mnohem horších výsledků než ta druhá.
Proč? Co se stalo? Podle Roye Baumeistera, sociálního psychologa, který se zabývá výzkumem pevné vůle, špatný výsledek pozitivně motivované skupiny zapříčinilo falešně zvednuté sebevědomí studentů. Studenti uvěřili, že jsou lepší, než ve skutečnosti byli, a proto vydali mnohem menší úsilí na přípravu ke zkoušce.
Co tento pokus vypovídá o naší současnosti, výchově a pracovní motivaci? Je jasné, že posledních několik let jsme svědky adorace budování vysoké sebeúcty (sebelásky) dětí. Mnoha dětem je rodiči, či různými kouči doslova namlouváno, že jsou talentované, všeho schopné, zkrátka úžasné. Realita je bohužel taková, že díky přemrštěně pozitivní a tudíž i lživé a klamavé zpětné vazbě přivádíme do dospělého světa narcistické jedince s nízkou pracovní morálkou a slabou pevnou vůlí. Tito lidé mají vysoké nároky na svoje skvělé finanční hodnocení, pozice ve firmách, v sportovních mužstvech, obdiv od partnerů či přátel, ale jejich výkon, úsilí, morálka a především výsledky tomu neodpovídají. Určitě tu teď nechci vychvalovat ponižování dětí. Naopak, podporovat jejich přirozenou, podtrhuji přirozenou a reálnou sebehodnotu (sebelásku) je podstatou každé zdravé výchovy.
K tomu ovšem nevede grandiózní zveličování toho, jak jsou skvělí, ale bezkonkurenčně nejlépe důraz na posilování jejich pevné vůle. Koncept pevné vůle – vytrvalosti v překonávání překážek, trpělivého snažení se, nevzdávání se před prvním problémem je pro život daleko účinnějším způsobem jak získat zdravé a reálné sebehodnocení (sebelásku), než přechvalování za …vlastně nic. Dosažení úspěchu na základě tvrdé práce a potýkání se problémy totiž také vytváří vysoké sebevědomí. Na rozdíl od toho prvního je však reálné, vykoupené opravdovými skutky. Pracovně vlažných a líných narcisů máme dost, pro hospodářský úspěch i pro smysluplný život potřebujme lidi vytrvalosti a vášně zaujetí pro danou věc. Potřebujeme lidi, kteří se ze sebe a svého ega tzv. …. však víte co!
Shrnutí:
Nereálná zpětná vazba o schopnostech a dovednostech nezvýší pracovní morálku, spíše naopak.
Dětem i zaměstnancům dávejte náročné úkoly, jen na nich vyrostou jejich dovednosti i zdravé sebevědomí.
Dětem i zaměstnancům neříkejte: „To zvládneš, vždyť jsi přece dobrý“ Ale povzbuzujte je větami : „To zvládneš, když se budeš činit a uděláš tohle a tohle…“
Oldřich Kvasnička
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
