Jsem venku a vidím, že z lidí toho moc nevidím. Zahalené tváře a oči. Špatně se dávají najevo emoce. Nevíme, kdo je přítel a kdo ne. Zbyly jen ty oči. Velké oči. A ty když potkávám v kontextu s rouškami, neubráním se, abych nepomyslel na to, že zkrátka Strach má velké oči. A proto si – teď obzvlášť – dávám víc pozor na to, abych:
- Nepřeháněl – spíše racionálně přemýšlel a hledal fakta.
- Vlastním zveličeným strachem neomlouval svoji lenost a pohodlnost – třeba jít ven, něco udělat, zařídit, vrátit se do práce.
- Neupadl do úzkosti a zoufalství nad tím, že vše je zničeno, ztraceno, úplný konec světa.
- Zbytečně svými zákazy nestrašil druhé – třeba zakazovat dětem, adolescentům všechno kontaktování (což je mimo jiné také vzájemná výpomoc při učení se, nebo pomoc v prodejnách, na farmách apod.) mě přijde spíše ke škodě.
Snažím se se strachem vycházet. Spíš po dobrém než po zlém. On už to měl totiž dost nahnuté: vyhnali jsme ho z výchovy, z řízení lidí, z motivace, z práce, skoro ze života. Strach obtěžoval, přiváděl nás k nepříjemným myšlenkám, problematizoval bezstarostný, pozitivně šťastný život. A teď je tu, a velkýma očima je víc než výmluvný. A já mám dojem, že jeho slovům rozumím. Slyším ho říkat:
- Když se mnou budeš rozumně vycházet, budu tě chránit.
- Učím tě, že bez určité dávky rizika vlastně život nemá valnou cenu a jen tak protýká mezi prsty.
- Dávám ti sílu, bojovat, vzepřít se, překonat úskalí a překážky.
- Podněcuji tvoji fantazii a tvořivost.
- Přináším smysl tvému činění, když hledáš, čím bys pomohl sobě nebo druhým mě překonat.
- Ukazuji ti, co bylo, je a bude v tvém životě vzácné a o co se máš tedy s velkou pečlivostí starat.
Vytvořili jsme pro vás sérii on-line vzdělávacích a inspirujících příspěvků, které najdete v sekci
Buď zpět a FIT.
jednatel poradenské a vzdělávací společnosti Aperta, s.r.o
