Migrace – nenechme se obalamutit těšínskými jablíčky

Nedávno vyšla kniha PODIVNÁ SMRT EVROPY od britského novináře a komentátora Murraye Douglase. Je jen málo knih z poslední doby, které mě tak zasáhly a oslovily. Dokonce tolik, že jsem se rozhodl z ní vytvořit malý výběr komentářů a dat. Cítím to jako povinnost. Záleží mi na tom, v jaké zemi a Evropě budu žít zbytek svého života, a ještě víc mě trápí, kde a jak budou žít moje děti. Ještě, než začnete číst, upozorňuji, že kniha není autorským esejem a zamyšlením M. Douglase, ale jedná se v podstatě o sbírku tvrdých dat, dohledatelných a ověřitelných.

Právo pro všechny stejně – jak jsme bezpečná Evropa?

V lednu 2011 proběhl proces s 9 členy pakistánského gangu – sexuální zneužívání a obchodování s děvčaty od 11-15 let. Jedna jedenáctiletá dívenka měla na těle vypálený cejch M – jméno vlastníka Mohameda. Tato banda fungovala v Oxfordském hrabství v letech 2004 – 2012. A zneužila, znásilnila a přinutila k prostituci přes 1000 dívek. Speciální komise zjistila, že zde hrál významnou roli civilizační postoj muslimů k ženám – jako méněcenným bytostem. Všechny „zotročené“ dívky byly bílé ženy. Obavy z nařčení z rasismu vedly k tomu, že trvalo mnoho let, než soud vůbec proběhl. K soudu se to dostalo proti vůli zastupitelů, policie i sociálních pracovníků. Skutečnost, že si vybírali oběti výlučně bělošské byla zamlčena, o násilnících se psalo jako o Asiatech nikoli Pákistáncích.
Počet ženských obřízek v Británii, což je v této zemi trestný čin, odhadla Britská lékařská komora v roce 2006 na 74 000. Neproběhl ani jeden soudní případ, ani jedno obvinění. Lékaři se bojí toto nahlásit, že budou obviněni z rasismu.
V roce 1975 evidovalo Švédsko 421 znásilnění. V roce 2014 již 6 620 – většinu z nich provedli muži neevropského původu – kulantně řečeno.
2016 v Dánsku proběhl průzkum, z něhož je patrné, že největší nebezpečí pro ženy jsou Somálci, potkáte-li Somálce, máte 26 x větší riziko, že budete znásilněná, než když potkáte Dána.
V Koránu je stále a pregnantně jasně napsáno: „Trest smrti za odpadlictví“. Křesťané nejsou koránem vnímáni jako jiné náboženství, zrovna tak ateismus není jiný postoj. Všichni, kdo nevyznáváme islám jsme tudíž odpadlíci a zasluhujeme trest smrti.
Erdogan vyzval muslimy k tomuto (citace): „Evropská demokracie je jako autobus, nastupme do něj a až nás doveze k cíli, vystoupíme.“
Jak mohou obhájci multikulturalismu stát pomyslně na haldě mrtvých (z teroristických útoků) a tvrdit, že ideál se uskuteční, až tu bude ještě více migrantů?

Změna demografického profilu v Evropě

Sčítání lidu v Anglii v roce 2011 – tradiční obyvatelé Londýna byli už v té době v 23 z 33 čtvrtí menšinou.
V polovině 21. století bude v Rakousku mezi mládeží do 15 let víc muslimů než Rakušanů.
Podle výzkumů si většina lidí přeje, aby jejich dítě chodilo do školy s žáky stejného kulturního zázemí.
V Gallupově průzkumu v roce 2009 ani jeden z dotázaných britských muslimů nepovažoval homosexualitu za přijatelnou, 52 % požadovalo její zákaz. Hraběcí rada: počkejme, až se to změní – je dost riskantní – co když se dřív politicky změní situace tak, že už se nedočkáme.

Mýtus o pracovní síle, kterou Evropa potřebuje

„Přes 90 % migrantů, kteří přišli do Evropy od roku 2015 nemají žádné vzdělaní, které by odpovídalo nějakému typu středního či vysokoškolského vzdělání v Evropě.“ Jakou tedy novou kvalitu spojenou s růzností sem přinášejí.“

Anglie trpí nedostatkem levného bydlení – ovlivňuje to rekordní příliv migrantů, pro ně by bylo každý rok potřeba postavit město velikosti Liverpool. Náklady na ubytování přistěhovalců astronomicky ukrajují z ekologie krajiny – musíme zastavovat krajinu novými a novými levnými byty.
Každý rok vydá Anglická vláda na tlumočení 20 milionů liber.
Ze statistiky UCL University College London – 1995 – 2011 náklady na migranty tvořily v těchto letech 159 miliard liber, přičemž příspěvek z daní migrantů je 22 miliard – to je deficit 140 miliard. Průzkum, který by se týkal současnosti není znám.
Evropa stárne – ano. Potřeba nové krve – ano. Ale opravdu dnešní mladá generace nechce mít děti, nebo si je nemůže dovolit? Nebylo by výhodnější, kdybychom peníze, co dáváme na sociální programy přistěhovalectví, dali na zvýšení porodnosti?
Výzkum z Velké Británie: 55 % žen chce dvě děti, 14 % tři děti a 14 % 4 děti.
Možná místo toho, abychom vozili levné migranty, by bylo lepší se zamyslet, jak vypadají v Evropě školní systémy, že děti, které z nich vycházejí, odmítají pracovat.
Německá kancléřka: Evropa má 7 % obyvatelstva, vytváří 25 % globálního HDP, ale její sociální náklady odpovídají polovině všech sociálních výdajů na světě. Pokud to chceme zachovat, budeme muset opravdu tvrdě makat. Ale kdo dnes a v budoucnu dokáže tvrdě pracovat – stále více a více k tomu je třeba vzdělání a dovednosti podmíněné kulturním vzorcem euroamerické civilizace. Prodej kebabů a tržby různých restaurací národních kuchyní do evropského sociálního systému sypají zatraceně málo. Navíc velká část peněz, které přistěhovalci v Evropě vydělají, putuje do jejich původních zemí.

Svoboda projevu ve spojení s migrací – vylučování jiných názorů z veřejného prostoru

„Žijeme ve společnosti, kde se nic nedozvíme, protože nemůžeme nic říct.“

Thil Sarrzain – člen představenstva Bundesbank – vydal knihu „Německo páchá sebevraždu“. V ní tvrdí, že nízká porodnost vzdělaných Němců a vysoká porodnost nevzdělaných přistěhovalců zlikviduje poválečný úspěch Německa. Místo hluboké diskuse byl přinucen rezignovat.
Holandský ministr spravedlnosti v roce 2006 v rozhovoru s novináři přiznal muslimům právo prosazovat zákony šaría. Přičemž každé dítě se v předmětu společenské vědy učí, že stát je uveden do chaosu, když v něm platí dva či více právních systémů. Nikdo se neodvážil polemizovat. Navíc je to v podstatě výrok od člena vlády, který přímo vyzývá k destrukci státu, jehož je představitelem.
Francouzský vědec Sylvian Couguenheim dokázal v roce 2008, že starořecké texty zachránili křesťanští Syřané, nikoli řečtiny neznalí Arabové. Byl okamžitě osočen z xenofobie a z akademické obce se nikdo neodvážil ho bránit.
Hilaire Belloc vydal před válkou publikaci „Veliká kacířství“, která se kriticky věnuje Mohamedovi. V porovnání s textem Satanské verše je Rushdio román slabým čajíčkem. Přesto se Belloc nemusel ukrývat v podzemí (tehdy samozřejmě žilo v Británii jen málo muslimů). Rushdieo se zastala jen poměrně malá skupina lidí, naopak velká skupina lidí veřejně vyzývala k jeho zabití, aniž by byla okamžitě zatčena za veřejné nabádání k vraždě. Např. zpěvák Yusuf Islam ve veřejném televizním rozhovoru prohlásil, že by měl být upálen. Tento výrok pronesl za přítomnosti šéfa policie, který byl také hostem. Nic se nestalo.
Hans Janmaat – holandský politik – v 80. letech prohlásil, že Holandsko už není schopno víc přistěhovalců přijmout. Okamžitě byl politicky vyloučen z diskuse, levicoví aktivisté podpálili hotel, kde zasedala jeho strana.
října 1990 v rozhase muslimský kazatel prohlásil: „Podle práva šaría máme dovoleno odpůrce islámu, to znamená všechny, kteří nechtějí uznat islámský řád a protiví se Alláhově vůli, zabíjet a věšet, prostě masakrovat.“ – nic se mu nestalo.
Naproti tomu, když předseda liberální strany Frits Biolkestein v roce 1991 vyjádřil obecně sdílené mínění, že „islám není soukromé náboženství, je to životní styl, který má problém s odlukou církve od státu a naprosto odlišný pohled na ženy i na naše zákony a zvyklosti“, strhla se ve veřejném prostoru proti němu bouře odporu.
Přesto, že vytrvale všichni teroristi tvrdí, že útoky dělají ve jménu islámu, evropská poltická garnitura tvrdí pravý opak. Bývalý britský premiér Cameron: „Nejsme svědky útoků pouze na Británii, útočníci napadli také islám a muslimské obce, jejichž přínos naší civilizaci nelze docenit.“
Jinde: „Zločinci tvrdí, že byl popraven ve jménu islámu. To je naprostý nesmysl, islám je náboženstvím míru.“
Ayan Hirsi Aliová – somálská intelektuálka, ve svých knihách začala kritizovat islám. Nakonec byla nucena se z Holandska vystěhovat do USA, ministr z její vlastní politické strany ji zrušil občanství. Byla nucena se vystěhovat ze země, která prokazatelně disponuje největším počtem nenávistných muslimských kazatelů. Tato země v podobě politických „elit“ zamezila ženě, která na to upozorňuje, aby v ní žila.
V roce 1993 Švédský deník Expressem uveřejnil výzkum, že 63 % Švédů si přeje poslat muslimy zpět. Šéfredaktor Erik Mansson by okamžitě propuštěn.
V Británii mohou imámové bez obav hrozit smrtí odpadlíkům, ale Hamed Abdel – snad, jež propaguje sekularizovanou společnost a demokracii, musí být pod policejní ochranou.
Hesenský starosta města Kaseel Wolter Lubecka oznánil, že kdo z přítomných nesouhlasí s přijetím migrantů, má svobodu opustit Německo.
V Týdeníku Der Freitag byla uveřejněna stížnost 18-ti letého Syřana Aras Bacha, že má plné zuby vzteklých Němců a nezaměstnaných rasistů, kteří jej urážejí. „My uprchlíci tu s vámi nechceme žít. Máte možnost opustit Německo a myslím, že byste měli“. Opět bez pozastavení a komentáře. Moje poznámka: Napadá mě „nová doba, host vyhazuje číšníka“.
Poslankyně Ann Cryerová se zastala v Anglii znásilňovaných děvčat a okamžitě byla nařčena z rasismu a xenofobie.
V roce 2009 pustila policie v Oslu zprávu, že všechny ohlášené případy znásilnění jsou od přistěhovalců z nezápadních států. Ven se to dostalo až v roce 2011.

Pochlebování jiným kulturám a ponižování kultury Evropské – posedlost vlastní vinou

„Zmiňte se o přínosu evropské civilizace a kultury, hned jste podezřelý. Jediná civilizace, která umožnila, aby všechny kultury byly oslavovány, sama oslavována být nesmí.“

Švédská mistryně pro integraci Mona Sahlinová ve svém projevu, v němž se navlékla do závoje, prohlásila, že Švédové závidí Kurdům jejich jednotící bohatou kulturu, protože sami žádnou nemají.
Německý ministr financí Wolfgnag Schauble v roce 2016 vyzval k vytvoření německého islámu.
Turecký premiér Erdogan v roce 2008 v Kolíně nad Rýnem přímo vyzval k tomu, jak to má všechno proběhnout. Na setkání 20 000 Turků z Evropy opět za potlesku evropských politiků: „Moc dobře rozumím vaší neochotě se asimilovat, vždyť by to byl zločin proti lidskosti, je ale zapotřebí, abyste se zapojili do německé politiky a získali vliv, protože jen tak mohou miliony Turků změnit ústavu a přestanou být pouhými hosty v cizí zemi.“
Jednoznačně největší prostor ve veřejném prostoru dostávají ty evropské intelektuální elity, které hlásají permanentní sebeobviňování Evropy. Politiky například z Číny, Turecka, Ruska nic takového ani nenapadne. Evropskému sebevědomí to příliš nedá.
Kolumbus je dnes líčen jako dobrodruh, kolonialista, skoro genocidní zločinec. Dnešníma očima se dívat na minulost je nesmysl. V knize Dobytí ráje popisuje autor předkolumbovskou Ameriku málem jako Eden. Kde jsou líčena zvěrstva, kterých se indiáni dopouštěli na ostatních i na sobě?
Izrael v vznikl v roce 1948 a stále je proti němu vedena pomyslná obžaloba. Přitom ve stejném roce vznikl Pákistán – u toho bylo zavražděno milion lidí a vyhnáno bylo téměř 15 milionů. Ve srovnání s vyhoštěním několika set tisíc Palestinců je to hodně nicotné. Občasné Pákistánu přitom žádný stud a vinu za krvavou minulost nepociťují. To jen někteří Evropané za to, že asistovali při vzniku Izraele.
Na začátku 20. století spáchali Turci děsivou genocidu, během dvou let zmasakrovali téměř milion Arménů. O této genocidě je v Turecku zakázáno mluvit, je na to dokonce článek 301 trestního zákona.
Stěhování Evropanů do světa je nazýváno kolonialismem. Stěhování muslimů do Evropy je co?

Zamlčené postoje k islámu, na které politici vůbec nereflektují

„Ještě před černým pátkem v roce 2015 v Paříži, proběhl v některých zemích výzkum o postojích k islámu.“

Francie – 73 % respondentů tvrdí, že je to netolerantní náboženství, 67 %, že je neslučitelný s životním stylem Francie.
Holandsko – 77 % nic Evropě nepřináší, 68 % nepřijímat muslimy do Evropy.
Německo – 50 % odmítá tvrzení, že islám do Evropy patří.
Přesto stále špičky politiky tvrdí pravý opak a konají podle toho. Mimo jiné je to proto, že tyto výzkumy často končí nezveřejněné.
Jak diametrálně jiné od jednoho z vrcholných kuvajtských státních představitelů, cituji: „Životní náklady v Kuvajtu jsou velmi vysoké, můžeme zaměstnávat cizí dělníky, ale nejsme s to financovat uprchlíky. Ostatně nelze přijímat lidi z jiné společenské atmosféry, tak odlišného světa. Jejich traumata nemáme právo naložit na bedra naší společnosti, aniž bychom měli její jasný souhlas.“ (Jak partnerské a demokratické od představitele neevropského státu v porovnání s vyjádřeními německé kancléřky a jiných politiků, kteří se na většinový souhlas společnosti zásadně neptají a jiné než svoje názory vytlačují ze společenské diskuse).