Carol Dweck je velmi uznávanou psycholožkou, která působí na Stanfordově univerzitě. Ve své výzkumné práci se soustředila na lidské myšlení a na to, jak jeho dva typy mají vliv na naše chování a směřování k úspěchu.
Kniha je i skvělou inspirací pro rodiče a učitele. Nabízí různé typy výchovy či motivace, neboť Carol Dweck svůj výzkum zaměřila právě na studenty a děti. Objevila tak, jak jejich smýšlení o sobě a o vlastní inteligenci (základní mindset) posléze ovlivňuje jejich přístup ke vzdělávání, úspěchu, nezdaru a k úsilí.
V následujícím článku stručně shrnu její práci, ale to jistě nenahradí vlastní čtení, přemýšlení a hlavně chuť vykonat u sebe i nějaké změny, ke kterým kniha přímo i nepřímo vyzývá.
S Carol Dweck můžeme náš základní mindset o sobě sama rozdělit na dva typy:
1. typ– tzv. Pevné myšlení
Je charakterizováno základním přesvědčením, že inteligence je něco vrozeného právě tak jako talent a schopnosti. Nikdy se tedy nemohou výrazně změnit – zlepšit. Jsou prostě pevné.
2. typ – tzv. Růstové
Nebo také flexibilní, také temperované myšlení. Je popisováno úplně jiným základním přesvědčením a sice, že inteligence může růst. Podobně, že stále můžeme rozvíjet své schopnosti, a především učit se úplně nové.
Praktická poznámka: Pokud zastáváte názor, že matematické myšlení je něco daného a že prostě matematiku nezvládnete, protože na ni nemáte tzv. buňky, podobně, že se už nikdy nenaučíte dobře lyžovat, hrát na hudební nástroj, nebo cokoliv jiného, poněvadž prostě vám nebylo dáno… pak máte pevné myšlení. Stejně tak je projevem pevného myšlení tvrzení, že vám nejde změnit, jak vést jinak rozhovory, zvládat konflikty, prezentovat apod.
Jaké to má všechno jiné praktické dopady?
a) Zážitek neúspěchu
- Pro lidi s pevným myšlením je důkazem, že nejsem tak chytrý, nemám takové schopnosti a talent. Nebo-li zase další test, v kterém se ukazuje, jak jsem k ničemu a jak selhávám. Řečeno tedy, lidé s pevným myšlením mají tendenci se vyhýbat náročným a novým úkolům z obavy, že oni na to asi nemají a hrozí, že by se to mohlo ukázat.
- Pro lidi s flexibilním myšlením je neúspěch pouhou informací, že nevydali to správné úsilí, neobjevili tu správnou cestu a způsob a že příště vše může dopadnout jinak.
b) Úsilí, snaha, učení se
- Pro lidi s pevným myšlením jsou snaha, tvrdá práce a učení se něčemu důkazem vlastní neschopnosti. Máte-li přeci talent a inteligenci, nemusíte vydávat úsilí. Dokonce v některých situacích mají tendenci práci a úsilí druhých zesměšňovat, pohrdat tím vším, neboť „…když je jednomu dáno, jde to přeci samo…“
- Pro lidi s flexibilním myšlením jsou úsilí, obtížné úkoly a vzdělávání se jednou z nejdůležitějších věcí v životě k dosažení úspěchu. Vědí, že nic opravdu skvělého nepřišlo samo od sebe, ale že vyžadovalo dřinu, pot a překonávání překážek.
c) Vůle a motivace
- Pevné myšlení příliš nerozvíjí sílu vůle, ale soustředí se spíše na jemnější stránky motivace, především té vnější. Člověk potřebuje sebepotvrzení, že je dobrý, a to nejlépe od druhých. Vyhledává primárně práci, která ho baví a jde mu snadno.
- Flexibilní myšlení dá na vůli a vnitřní motivaci. Jedinec ví, že úspěch je záležitostí mnohdy sebezapření a sebemotivace. Nebrání se, dokonce i vyhledává práci, která mu nejde, ale něco se na ní naučí, někam vyroste.
Praktická poznámka z výzkumů Carol Dweck aneb Jak studenti interpretují svůj neúspěch v testech
- Studenti s pevným myšlením si povzdechli – asi nejsem dost chytrý, na tohle jsem neměl, příliš těžký, náročný test, který neodpovídá mým schopnostem apod. Posléze i hněv a naštvanost na testující – jak se opovážili mi takhle blbý (náročný) test dát.
- Studenti s flexibilním myšlením – hmm, asi jsem se měl více učit. Podívám se na nějaké náročnější testy, abych to příště udělal.
Tak už je vám jasné, jaký typ myšlení máte? A víte, jaký podporujete u svých podřízených či dětí? Ulehčujete jim práci, nebo dáváte náročné úkoly? Stěžujete si na učitele, že děti staví do obtížných situací, chtějí po nich, aby se učily, nebo je naopak povzbuzujte, aby vašim dětem naložili víc…?
A na závěr krátký test (ověření), jaký máte typ myšlení. Zaškrtněte, co na vás platí, hledejte v situacích vašeho života.
Charakteristika lidí s flexibilním myšlením:
- aktivně vyhledávají stále nové informace
- necítí se ohrožováni jinými názory, než mají oni
- mají schopnost změnit svůj původní plán i své původní přesvědčení
- naslouchají ostatním
- chápou, že nejsou vždy správní, nejlepší, nemají vždy pravdu…
- aktivně posuzují situaci z mnoha různých hledisek
- těší je lidi – prostě jsou rádi s nimi a vnímají druhé spíše jako dobré
- neberou si názory druhých lidí příliš osobně
- žijí v různých sociálních skupinách
- hledají a zkoušejí různá řešení k překonání problémů
Charakteristika lidí s pevným myšlením
- spíše odmítají nové informace jako neplatné ještě dříve, než je vyhodnotí
- jiné názory, než jsou ty jejich, je ohrožují a mají tendenci je odmítat nebo vyvracet
- nemění své plány z žádného důvodu, ani svá původní přesvědčení
- méně naslouchají ostatním
- jsou přesvědčeni, že jejich názor je jediný správný, že mají pravdu
- nepotřebují hledat jiná řešení a posuzovat situaci jinak, je taková, jak ji vidí
- k většině lidí jsou spíše skeptičtí, vnímají je jako nepřátelské
- budují ochrany, obrany a různá opatření, které brání změnám
- vyhledávají jen jeden typ sociálních skupin – takový, v němž si mohou potvrzovat svoje postoje a názory
- trvají na jednom způsobu řešení problému, spíše mají tendenci ho vylepšovat než měnit
Knihu lze stále koupit: Carol Dweck. Nastavení mysli. 2. vyd. Jan Melvil Publishing, 2017
Tento článek a mnohé další na téma Flexibilta si můžete přečíst v Aperitivu jaro/léto 2020.
Oldřich Kvasnička
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
Baví mě hledat zajímavé knížky, číst je a druhé s nimi seznamovat.
