Nezdravá sebeláska
aneb jak vycházet s narcistní osobností?

Každý z nás se v životě potká s člověkem, který má obrovskou potřebu obdivu a současně nedostatek empatie vůči svému okolí. Může jít o setkání letmé, i tak výrazně zapamatovatelné, nebo trvalejší, pokud je členem naší rodiny, sousedem, kolegou, nadřízeným či vracejícím se klientem.

Podle výzkumu Steva Bresserta z Americké psychiatrické společnosti je v dospělé populaci až 6 % lidí s narcistní poruchou osobnosti a toto číslo roste. V klinické populaci pak 50 – 75 % tvoří muži. Působíme-li v oblasti personalistiky, ve službách, v politice, módě, vyšším managementu, podnikání, sportu, show businessu … počet setkávání se s „narcisy“ můžeme vynásobit. Pěti, sedmi nebo raději každý pátý, šestý?

Narcistní porucha osobnosti se projevuje již od dětství. Ačkoliv každý člověk má nějakou míru pocitu vlastní hodnoty, u narcistní osobnosti dosahuje až velikášských pocitů a fantazií o vlastních schopnostech, talentu, důležitosti, jedinečnosti. To se projevuje, díky nedostatku empatie, často arogantním chováním, vyžadováním obdivu, neochotou se přizpůsobovat druhým, chápat je a naopak je zneužívat ve vlastní prospěch. Detailní popis projevů najdeme v psychiatrické klasifikaci DSM-IV. V ní si můžeme ověřit, že narcistní porucha osobnosti pro mne neplatí. Případně využít níže uvedený “test”.

Obtížná měnitelnost narcistního chování, které přináší často společenskou úspěšnost, vyžaduje od druhých zvládnutí strategií chování. Jinak setkávání s „narcisem“ v nás bude vyvolávat pocity nízké sebehodnoty, vzteku, konfliktnost v jednání a z ní pramenící stížnosti, žaloby. Výsledkem pak může být syndrom vyhoření. To jsou silné důvody, proč naši klienti oslovují Apertu, aby pomohla jejich zaměstnancům zvládat různé osobnosti, také ty s narcistní poruchou. V našem Aperta pojetí propojujeme znalosti principů chování a tréninku jejich používání. Konkrétněji:

• Přijměme fakt, že člověka s narcistní poruchou osobnosti nepřevychováme a „nastavovat zrcadlo“ nic užitečného nepřinese.
• Obdobně je nefunkční intenzivně pátrat po tom, proč se tak chová.
• Držme postoj: JÁ pán : TY pán. Nebuďme submisivní až podlézaví.
• Nastavme pravidla, hranice a na ně se odkazujme.
• Mluvme klidně a pevně, neberme si chování “narcise” osobně.
• Využívejme šikovné věty:

„Teď hned musíš“ ….Má reakce: “Jsme domluveni, že to probereme na zítřejší poradě.” (odkázání se na pravidla)

stručně, jasně: “Na poradě jsme se domluvili, že …” (bez ohledu na chování “narcise”)

“Narcis” na mě nereaguje a dělá si svoje. Má reakce:  “Potřebuji teď tvou plnou pozornost a počkat si na ni.” (klidně a pevně)

„Můj krejčí, můj kadeřník, můj lékař, …“ Má reakce: “Také znám moc dobrého lékaře.” (konstatování bez soutěžení)

Dle situace – říci krátkou zřetelnou omluvu. (bez přehnané submisivity)

Další fungující reakce a jejich natrénování najdete v kurzech Aperty.