Mám rád práci, nejen tu svou. Práci obecně. Jsem rád, že práce dosud existuje. A vůbec nemyslím jen tu, kterou chceme dělat, ale i tu, ba právě tu, kterou musíme dělat. Často na ni žehráme, mluvíme o ni s pohrdáním, či drobnou nenávistí. Nespravedlivě, myslím. Tady je mých deset důvodů, proč si práce vážit, proč ji chtít, proč do ní chodit…
1. Práce nás udržuje v kondici. Mentální i fyzické.
Práce nás i unavuje, i otravuje, občas bychom se na ni nejraději vykašlali. Ale bez ní rychle ztrácíme svoji mozkovou i tělesnou úroveň. Intelektově i emocionálně krníme, fyzicky kyneme či chátráme.
2. Práce nám pomáhá zapomenout.
Máte trápení, starosti? Chodit do práce a něco dělat je často dobrým lékem. Práce dovede odvést pozornost od tíhy života, zlosti… Kéž bychom si v takových špatných chvílích na to upamatovali a spolehli se na dobrý „terapeutický“ rozměr práce.
3. Práce nás učí časovat. Nakládat s časem.
Práce je spojena s „děláním“ pro budoucnost, vytváříme hodnoty, které určitou dobu trvají. Práce nám také pomáhá trávit čas, dává našemu životu řád a zároveň i chvíle jeho chybění. Těžko bychom si mnozí tak sladce užívali nicnedělání a nepracovní „chaos“, kdyby jim nepředcházely hodiny uspořádané třeba do směn, pracovní doby apod. Mnohokrát tvrdíme, že by nám bez ní bylo lépe a my si užívali něčeho jiného, ale upřímně … většinou, kdybychom to vůbec dokázali, pěkně bychom se nudili.
4. Práce vytváří pouto soudržnosti společnosti.
Už je jen málo činností, které můžeme dělat, aniž bychom k nim potřebovali práci jiných. Vlastně asi žádná. Je dobré si to připomínat, že i my tou naší přispíváme k tomu, aby společnost držela pohromadě.
5. Práce rozvíjí naše schopnosti.
Díky práci a pracovním výzvám vznikají v našich mozcích nová spojení, pracováním podporujeme kreativitu, učíme se vyjednávat, rozhodovat, obhajovat sebe i svá díla…
6. Práce nás potvrzuje jako lidi.
Schopnost pracovat nás odlišuje od světa zvířat. I díky práci si můžeme uvědomovat, že jsme lidé a máme tak svoji lidskou odpovědnost k druhým, zemi, přírodě…
7. Práce nás učí trpělivosti a schopnosti přinášet oběti.
Toto tvrzení se mnohým vzývačům práce jako „bavení se“ asi nebude líbit, ale mně je to dost jedno. Práce vždycky znamenala a doufám, že i nadále bude znamenat obětovat kus momentálního nepohodlí pro budoucí pohodlí. A to je dobře, bez sebepřekonání těžko dosáhnout cílů, úspěchů, ale také sebevědomí a hrdosti.
8. Práce nám zprostředkovává emoce.
Díky práci můžeme zažívat příjemné emoce radosti, naplnění, nadšení. Zrovna tak i ty nepříjemné: zoufalství, strach, hněv – i ty jsou pro život potřeba. „Pracováním – děláním na něčem“ se můžeme dokonce někdy uvést i do emocionálního transu.
9. Práce nám pomáhá si uvědomit důležitost racionálního přesahu či smyslu pro náš plnohodnotný život.
Prací vytváříme hodnoty, někdy velmi trvalé. Do nich vtiskujeme sebe sama. Pak se můžeme hrdě chlubit, kolik lidí si koupilo náš výrobek, na tomhle autě jsem dělal i já, v tomhle produktu je i kus mě samého, mého umu, trápení…
10. Práce nám vydělává peníze.
Zatím jsme nepřišli na lepší funkční způsob, jak získávat zboží či služby, které chceme užívat, nebo které potřebujeme než díky vypracovaným penězům. Pravda začínají zase sílit hlasy různých progresivistů a socialistů, kteří nám chtějí namluvit, že pečení holubi opravdu lítají a stát se o nás postará i bez našeho přičinění. Jistě, pokud tomu uvěříme a tenhle svět si přivodíme, tak budeme moci škrtnout bod deset, ale s ním i dalších devět. Za mne – to by byla škoda, nemyslíte?
Oldřich Kvasnička
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
