Trychtýř

Co je to za nápad přemýšlet o trychtýři na konci roku v čase Vánoc? Ale já myslím, že trychtýř je moc dobrá věc. Nejen, že mnozí ho právě o svátcích vezmeme do ruky, protože jak jinak bez ztráty dostat domácí vaječný koňak do láhve, z demižonku slít víno nebo slivovici z bowlové teriny dokapat poslední zbytky té dobroty. Tahle funkce trychtýře je víc než jasná. Jenže jeho používání vyžaduje dovednost, která je sice zjevná, ale hned tak nenapadne. Do trychtýře musíme lít trpělivě, pomalu, ne najednou všechno, ale postupně. Nedá se to uspěchat. A právě tuto – všemi trychtýři světa vyžadovanou dovednost – nám chci s Vánoci připomenout.

Protože jestli Vánoce nejsou dnes něčeho svátky, tak uměřenosti. Bohužel. Všeho hodně. Salátem to začíná – taky patříte mezi ty, kteří tvrdí, že nejlepší je ten, co zbyl do Silvestra? Koledami to pak pokračuje k obývákové překážkové dráze z rozbalených dárků. A ještě stihnout všechny ty příbuzenské návštěvy – jedna husa, druhá svíčková, třetí knedlo… A pak už večírky s přáteli, a taky předsilvestr, Silvestr, dosilvestr – jednohubek talíře, ťukec skleničkami a jedem s jedem až se sjedem – jointík koluje, lajny se sypou – extáze na objednávku, kratom k dostání… A zapomněl jsem na dvacatero pohádek denně a tisícero fotek na Instagramu nás ukrutně šťastných či našich šťastných dětí. Že to máte jinak! Fajn. Nepřu se, gratuluju. Umíte cizelovat, ředit, odmítat, soustředit se na důležité, rozlišovat, správně zpomalovat a efektivně zrychlovat. A protože to umíte, čeká vás výjimečný rok, podobně (ale jinak) jako byl pro vás výjimečný ten letošní i ty minulé. Vy trychtýř nepotřebujete, abyste se to všechno učili, pro vás je dobrý jako připomínka, že jen tak dál. My ostatní – trychtýře nasadit a zkusme to:

Nalijme si, ale neopijme se. Nabídněme si, ale nepřežerme se. Popovídejme si, ale nepřekřikujme se. Navštivme se, ale neuštvěme se. A co dobrého letos nalít? No já jsem vždy pro to: „Nalít si čistého vína… „ Kde že je ten trychtýř…?