Achilles a soustředění se na rozvoj silných stránek

Myslím, že všichni ten bájný příběh z Homérovy Iliady známe. Minimálně prostřednictvím rčení „achillova pata“. Stručně: Achilles byl chrabrý válečník, kterému ani jeho matka, ani kouzelné brnění nepomohly od smrti. Otrávený šíp, vystřelený Paridem do jeho jediného slabého místa – paty – mu způsobil okamžitou smrt.

Mám tento pradávný mýtus moc rád. Je v něm mnoho vrstev a nabízí různá zamyšlení. Já se dnes ale soustředím jen na jedno – Achillovu slabinu. Trochu divné, že? A trochu proti současnému proudu vyzdvihování silných stránek a všeobecnému halasení, ať se na ty slabé vykašleme a soustředíme pozornost na rozvoj toho, co nám jde.

V duchu vidím Achilla a jeho mentálního kouče: „Podívej, Achille, vykašli se na nějakou svou slabou patu, nakonec jsi neporazitelný, rozvíjejme tvé silné stránky. Co třeba pravačka a úhoz mečem? Navrhuji začít s vizualizací: Představ si Hektora, jak…“ A Achilles kráčí od vítězství k vítězství, Hektor poražen a zneuctěn a pak… Paris, šíp a Achilles v loji, respektive na slávě takřka boží. A mentální kouč odchází a mumlá si něco jako – no co, dyť to tak chtěl, vždyť se přeci rozhodl, že sláva a krátký život je mu víc než ten dlouhý a průměrný. No myslím, že Prometheus taky něco poptával…

Příběh o Achillovi mi vždy znovu a znovu připomene pomatenost a bláhovost současné adorace rozvoje silných stránek. Nejen, že to je skoro protimluv, ale především rozvoj a růst v té nejlepší evropské (nejen) duchovní tradici vždycky souvisely s posilováním a měněním (k lepšímu) charakteru. K dobrému charakteru (a o ten šlo především) byly vztaženy všechny dovednosti, silné i slabé. A každá měla svoji úlohu. Ty silné sloužily ku pomoci těm slabým měnit se v silnější a lepší. Rozhodně to nebylo tak, že silné stránky měly zakrývat slabé, aby si tak nějak mohly dál krnět. Celostní pohled na člověka znamená jasné a jednoduché poselství: „Krní-li jedno, krní celek“. Takže? Takže opravdový osobnostní růst a rozvoj bez dřiny, odhodlanosti a pevné vůle makat i na zlepšení slabin není možný. Je to jen mámení.

Ledaže by třeba jiný kouč, tedy v tomto případě spíše psychoterapeut, nějak dovedně navedl Parida, ať nechá střílení po lidech a místo toho například…. Jenže, když ono mu to tak dobře míří a střílí, že…