Pochvala – přeceňovaný nástroj výchovy a rozvoje podřízených

Hned na úvod: chválou nepohrdám a opravdu si myslím, že to je důležitý prvek výchovy a rozvoje. Nicméně v poslední době se z ní stal nekriticky uctívaný fenomén, zhuštěný do přístupu „chvály není nikdy dost“. Dámy a pánové, manažeři, milí rodičové, věřte, že ne. Někdy je jí opravdu dost a mnohdy vůbec neplní to, co si myslíme, že díky ní dokážeme. Pochvalu mnozí používají jako brokovnici. Zasypávají nebohé děti či podřízené pozitivní zpětnou vazbou, a ono by bylo mnohem chytřejší s ní zacházet jako s přesně a jemně cíleným zaměřovačem. V následujících řádcích se pokusím jasně vymezit, jak to s pochvalou je, resp. kdy je a kdy není účinná.

• Pochvala funguje jen tam, kde je pozitivní vztah mezi chválícím a chváleným. Pokud jste tedy manažer, který se většinu času upřímně o své podřízené nezajímá, máte s nimi špatné či neosobní vztahy a neumíte s nimi sdílet a otevřeně mluvit, raději se o pochvalu ani nepokoušejte. Budete vypadat jako neupřímný, spíše manipulativní týpek. K smíchu i pláči.
• Pochvala jako motivátor funguje jen u těch lidí, kteří začínají. Ano, je to lehce logické. Ten, který umí problém zvládnout dobře, nepotřebuje pochvalu pro dosažení excelence. Naopak potřebuje kritickou dobře míněnou a řečenou zpětnou vazbu na detail, který by mohl zlepšit. Pochvala u nováčků a začínajících má pro ně význam v tom, že jim zvedá sebevědomí a odvahu se do řešení problémů dále pouštět.
• Přemíra pochvaly vytváří z chválených závisláky na chvále. Neučí je hledat vnitřní důvody se s problémem vyrovnat a vyřešit ho. Vím, že si rozumíme, ale přeci jenom: závislák je ten, který bez dotace drogou není schopen fungovat a většinou ji potřebuje více s více.
• Pochvala za výsledek (asi 95% všech běžných pochval) zvyšuje hrdost, ale snižuje chuť výsledek zopakovat. Vytváří totiž dojem „mám hotovo, splněno.“
• Pochvala za činnost (minimální % pochval, neboť vyžaduje mnohem větší zapojení se od chválícího do procesu), zvyšuje radost a chuť činnost zopakovat. Pomáhá totiž chválenému odhalit, co dělá tak dobře, že ho to vede k úspěchu.

Závěrem: Pochvala je opravdu fajn, ale udělovaná chytře a s rozmyslem. A na úplný konec ještě nutno podotknout, že v zásadě je chvála spíše znakem vztahově přívětivého prostředí, než kdo ví jak silným a trvale účinným motivátorem.