Milujeme osobnostní typologie. Přesněji řečeno, milují je laici, odborníci nad nimi často lomí rukama. A říkají: „Jste vždycky víc než výsledky dotazníku. Nejste ani číslo eneagramu, ani znamení zvěrokruhu.“ Ale co naplat, typologie vládnou, umožňují rychlý vhled, zjednodušení a hlavně – poskytují návody, jak žít, co dělat a do čeho se nepouštět. Nabízím proto také jednu typologii – spíše nevážnou než vážnou. Nicméně věřím, že i v ní, čtenáři, ledacos ze svého života objevíš. Zvu vás tedy do zvířecího světa, díky němuž můžete nahlédnout na tým, který řídíte, nebo v něm pracujete.
Jste tým s jasným vůdcem, rozdělenými rolemi. Jdete po cílech jak vlci po kořisti. Pěkně dohromady, každý přispívá. Aby se mladí vlci neporvali mezi sebou k smrti, máte zažité ritualizované návyky. Například se zhádáte na poradě, ale šéf to včas ukončí a rozhodne. Vnitřní mezidruhovou agresi odkláníte k vnějšímu nepříteli. Jsou to bud’ ty cíle a úkoly, či vedlejší týmy, v nichž pracují samozřejmě úplní blbci. Jednou to přijde, starý vlk se odporoučí, nebo ho mladý nejsilnější porazí. Chvilku mu bude trvat, než přesvědčí ostatní, že je fakt ten nejlepší. Pár bitev ještě bude muset vybojovat a pak hurá jedeme nanovo.
Jste tým, který pracuje pro sebe. Shromažďujete, základem je přežít. Každý má své místo, svoji roli. Důležité je pracovat, nepřekážet si. Konflikty jsou zakázány, možná je za vás řeší speciální oddělení. Dbáte na procesy a komunikační cesty. Vztahy se moc nenosí a poflakování také ne. Je to totalita práce a úkolů. Umíte sešikanovat sebe a podojit sousedy, abyste se měli dobře. Smyslem je úsilí a produkce k zachování status quo. Jste-li tým mraveniště, asi pracujete na úřadu.
Jste podobní mraveništi. Ale máte smůlu. Produkujte ledacos, po čem je poptávka. Vždycky vás nakonec někdo o něco obere. Ale jste tomu rádi, vždyť jste vytvořili cosi užitečného a druzí z toho mají radost. Jste zvyklí makat a držet se rolí. Máte svoji řeč a dbáte, aby jí členové týmu dobře rozuměli. Oceňujete pracovitost a občas i nějaké to pobavení. Zábavní kolegové ale u vás dlouho nevydrží. Splní svoji úlohu a odejdou. To ale nakonec i vy ostatní, co jen tzv. dřete. Šéf je posvátný a čekáte, že z něj vypadne vždycky to nejlepší. Nesneste mezi sebou druhého takového nebo jemu podobného. Ten musí z úlu pryč. Všichni kolem sice říkají, že bez vás a vašeho činění svět nepřežije, ale moc se s vámi nekamarádí. Inu, prostě bodnout umíte pěkně zostra. Co na tom, že se při tom zničíte. Stále je vás dost, ale kosí vás včelí mor a vzedmutá vlna potřeby sebenaplnění u generace Z.
Dost nuda a studeno, i když všechno vypadá krásně. Chodí se na vás dívat, asi jste v nové budově nebo pracujete na skvělém hitech pracovišti. Moc si ale nevíte rady, co s tím vším, a tak všelijak těkáte, nebo-li proplouváte tím. Nikdo se s nikým příliš nekamarádí. Šéf je někde zalezlý a občas vyjede. Hledáte smysl svojí práce, ale ještě vám ho nedali nebo jste nepochopili, že tím smyslem je prostě být. Existovat. Vždycky musí být někdo nebo něco, s čím se můžeme chlubit. A to jste vy. Jste produktem druhých. Ambiciózního šéfa, HR oddělení, představenstva či nikdy nedefinovaných požadavků doby. Čekáte, že se o vás budou starat a krmit vás. Za to poskytujete rozkoš výjimečnosti. Možná jste zrovna v týmu talentů firmy a čeká se, co vymyslíte. Pozor, aby jednou někoho nenapadlo s vaničkou vylít i dítě.
Dupete, jak se dá, ale pořád se cítíte hodně nesvobodní. Málo prostoru, málo podnětů, málo světla, málo kreativity, málo prostředků, prostě stále všeho málo. (A sex jen pro vyvolené). Prostě šéf má své oblíbence. Ale i ti si u něho vrznou jen občas. Ve firmě jste někde na okraji, stěžujte si, že se do vás málo investuje. Leč umíte si poradit. Občas utečete, vyhopkáte jinam. Asi vás zase chytí a zavřou, avšak užili jste si to. Vlastně toho docela dost umíte, jenže to neumíte dobře prodat (kožky se už moc nevykupují). Možná jste nějaká zapomenutá dílna, údržba, IT ve firmě, která ještě neví, jak vás využít.
A kurňa, s vámi to bude těžké. Je vás hodně, jste nepřehlední a všichni nějak stejní. Každý máte svoji hřadu a pěkně na místa a snášet zlatá vejce. Běda, když zanášíte. Povoleno je dělat mrtvého brouka a schovávat se, když se ukáže nepřítel. V časech klidu, no…, jak to říci, prostě trošku pomlouvat kolegy, tu klovnout, támhle si trošku přisadit. Z dálky to vypadá jako jeden tým, ale uvnitř jste rozdělení a hrajete dětskou hru, kdo s kým kamarádí a kdo je a není s námi. Mimochodem, vždycky jste ochotní říci, že ji u vás rozehrávají ti druzí. Potřebujete zvoleného silného vůdce, který vás ochrání. Jeho síla je ale zdánlivá a uplatňuje ji hlavně vůči vám. Navenek ho každý trochu větší jestřáb sejme raz dva. Nemáte jako tým ve firmě kdovíjak dobrou pověst, avšak podceňují vás. Jste chytří a dokážete se ledacos naučit. Možná jste také plní ambiciózních orlů, vlaštovek či slavíků. Ale nějak jsou všichni stále tady. V kurníku.
Vaší náplní je pohyb a svoboda. Umíte zjistit, kde jsou příležitosti, a na ně se vrhnout. Běda všem sadům třešní, révy a neobsazeným trhům, když se rozhodnete dobýt území. Jste silní, když je vás hodně, a zároveň i v tom houfu si umíte dát prostor. Máte vypracované signály na útok, obranu i odpočinek. Jste neposední a u jednoho dlouho nevydržíte. Ale umíte i zahnízdit, pak potřebujete ochranu. Jste zvláštní tím, že jako tým jste jedni z mála, kterým netřeba jasného vůdce či ochránce. A navíc, přes všechnu paseku, kterou dokážete udělat, jste často chránění. Jste prostě jiní, zvláštní.
Procházka po zvířecí říši rozhodně nekončí. Možná vás napadala při čtení další zvířecí seskupení. Můžete mi o nich napsat na náš firemní email (aperta@aperta.cz) a pobavíme se společně nad pestrostí pracovního života. Tolik vztahového dobrodružství a zajímavých příběhů málokde najdete!
Tento článek a mnohé další na téma Flexibilta si můžete přečíst v Aperitivu jaro/léto 2020.
Oldřich Kvasnička
lektor, konzultant, kouč, jednatel Aperta, s.r.o.
Jsem školitel a konzultant, baví mě neotřele pojmenovávat běžné jevy života, a tak jim dávat nové významy a tvary.