Nadávání obvykle nevnímáme jako projev profesionality. Výzkumy ale naznačují, že občasné zaklení může mít i užitečnou funkci: pomáhá uvolnit napětí, lépe snášet bolest a v některých situacích krátkodobě podpořit výkon. Neznamená to, že by se z nadávání měl stát nový manažerský nástroj nebo součást firemních hodnot. Spíš nám to připomíná, že emoce a stres nelze z pracovního prostředí jednoduše vyškrtnout.
Důležité je rozlišovat, kdy je silnější výraz jen ventilem a kdy už se stává útokem na druhého člověka. Krátké zaklení směrem k situaci může pomoci uvolnit tlak a vrátit se k řešení. Nadávání lidem, shazování nebo používání hrubosti jako způsobu řízení je naopak známkou nezvládnuté komunikace. Nečekaně dobrá rada tedy zní: někdy není potřeba tvářit se za každou cenu dokonale klidně. Důležitější je umět napětí pojmenovat, bezpečně ho uvolnit a pak se vrátit k věcnému a odpovědnému jednání.
Pokud vás zajímá, proč má jedno peprné slovo takovou sílu, věda nabízí fascinující vysvětlení. Nejde totiž jen o špatné vychování, ale o hluboké biologické procesy. Zatímco běžná řeč je řízena levou hemisférou, nadávání aktivuje limbický systém a amygdalu – evolučně starší části mozku spojené s emocemi a instinktem „bojuj, nebo uteč“. Studie psychologa Richarda Stephense z Keele University prokázaly, že lidé, kteří u bolestivé činnosti (např. držení ruky v ledové vodě) nadávali, vydrželi bolest výrazně déle než ti, kteří mlčeli. Došlo u nich k uvolnění endorfinů a zvýšení tepové frekvence.
V psychologii se hovoří o tzv. „sociálním nadávání“. V úzkém týmu může společné (a neadresné) zaklení nad nesmyslným termínem fungovat jako signál důvěry – dáváme najevo, že si před sebou nemusíme na nic hrát.
Tomáš Drahoňovský
lektor a konzultant v Aperta, s.r.o
Pojmenovat napětí a bezpečně ho uvolnit je umění, kterému se věnujeme v našem programu EMPATIE A ETIKA NA PRACOVIŠTI. Naučíme vás dovednosti, které pomohou vytvářet lepší atmosféru na vašem pracovišti.
